Poezie z polotovaru - Morální ponaučení

19. říjen 201611:10Autor Vojta Volčík

Krátká skica náboženského tématu jistě také občas příjde vhod.


Když měsíc krajinu slunci oddává,

a cvrčci zvučí už jen krátce,
na pěšině pozoruji otrhaného starce
jenž na pouť se vydává,

Obličej jak tvář matičky země
ruce staré, kůži kámen prolíná.
Na nečestný život jeho vzpomíná
jak velké naložil si břímě.

Na důvtip a lstivost svoji sázel,
zkažená mysl oděná v sametové vestě
dobrým lidem na jejich cestě
kameny pod nohy házel.

Sobec nebral vážně ona boží slova,
že každý kámen obrátí se v balvan, co jeho duši zatíží
a jak se teď na svůj život ohlíží
na palukách jeho duše mohutný tyčí se hora.

A než za brány nebeské ho anděl převeze,
než uplyne věčnost krutá
holýma rukama stařec provinění kutá
a doufá, že v nitru hory odpuštění nalezne.

Sdílet článek YCube: Poezie z polotovaru - Morální ponaučeníYCube: Poezie z polotovaru - Morální ponaučeníYCube: Poezie z polotovaru - Morální ponaučeníYCube: Poezie z polotovaru - Morální ponaučeníYCube: Poezie z polotovaru - Morální ponaučeníYCube: Poezie z polotovaru - Morální ponaučeníYCube: Poezie z polotovaru - Morální ponaučeníYCube: Poezie z polotovaru - Morální ponaučeníYCube: Poezie z polotovaru - Morální ponaučeníYCube: Poezie z polotovaru - Morální ponaučeníYCube: Poezie z polotovaru - Morální ponaučeníYCube: Poezie z polotovaru - Morální ponaučeníYCube: Poezie z polotovaru - Morální ponaučeníYCube: Poezie z polotovaru - Morální ponaučeníYCube: Poezie z polotovaru - Morální ponaučeníYCube: Poezie z polotovaru - Morální ponaučení