Libor Čada - muž mnoha tváří a zaměstnání!

21. květen 201708:05Autor Patricie Peltsarszká

Libor Čada - muž mnoha tváří a zaměstnání!

Absolvent Fakulty multimediálních komunikací na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Dlouhá léta se pohyboval v médiích. Pracoval v rádiu, novinách, televizi, hudebním vydavatelství a na čas si odskočil i do reklamní agentury. Do naší školy přišel, když začínal obor Žurnalistika a se studenty dělá věci především prakticky, proto pracují s kamerou a mikrofonem, natáčí reportáže, spravují webový portál Ycube a především vysílají ve školním internetovém Kostka rádiu.


Když se vrátíme o pár let zpět, čím jste chtěl být jako dítě?

Jako malý, jsem byl nadšený ochránce přírody. Aktivně jsem se věnoval všemu, co rostlo a kvetlo, mělo nohy nebo křídla, a proto jsem se chtěl stát veterinářem. Původně jsem chtěl dát přihlášku do Kroměříže, ale nakonec jsem nastoupil na vsetínský gympl a proto se ze mě veterinář nikdy nestal.

 

Jaká jsou tedy všechna zaměstnání, kterým jste se věnoval?

Asi bychom tady byli opravdu dlouho, než bych to všechno vyjmenoval. Každopádně po gymplu jsem se nedostal na vysokou školu. Moc jsem to neřešil, sedl do vlaku, odjel do Prahy a nastoupil do Galerie moderního umění. Tedy do bývalého Veletržního paláce, který procházel rekonstrukcí po rozsáhlém požáru a já tam pracoval jako pomocný stavební dělník. Pak jsem se vrátil na Valašsko a rozhodl se pro kariéru číšníka a vrchního. 

 

Do rádia jsem přišel jako host a potom tam zůstal.

Na nějakou dobu jsem zakotvil v Městském divadle ve Zlíně a potom přišla nabídka na moderování soutěže krásy. To bylo v době, kdy vznikalo Rádio Zlín. Pozvali mě na rozhovor, abych o té akci mluvil. Slovo dalo slovo a po tomto rozhovoru jsem už v rádiu zůstal.

Při moderování jste se určitě musel setkat se známými lidmi, koho jste měl možnost poznat?

Byla jich opravdu hodně. V rádiu jsem měl na starosti komunikaci s hudebními vydavatelstvími a díky tomu jsem se dostal na tiskové konference s umělci a do zákulisí koncertů. Dělal jsem produkci Mezinárodnímu festivalu ZlínTalent a tam se pokal s našimi hvězdami – K. Gottem, H. Vondráčkovou, M. Davidem, V. Patejdlem a dalšími. Ale co mě dostalo úplně nejvíc, bylo to, když jsem osobně setkal s Billym Gibbonsem z americké skupiny ZZ Top.

 

Jak jste se dostal k práci pro televizi Beskyd?

Pracoval jsem v regionálních rádiích jako moderátor, šéf programu a později jako promotér. Po osmi letech jsem chtěl změnu a zamířil na čtyři roky do mediální agentury, kde jsem byl součástí týmu, který připravoval eventy pro nadnárodní klienty. V době, kdy se objevila nabídka na místo jednatele Televize Beskyd, jsem se přihlásil na konkurz.

 

Můj handicap? Neumím jazyky!

 

Měl jste někdy možnost kvůli zaměstnání vycestovat do zahraničí?

Ano, nejzásadnější pro mě byla návštěva Holandska, kde jsme navštívili soukromou televizi a rádio, spravované městem. Měli krásná studia, kde zaměstnáni byli jen čtyři lidé, kteří dostávali zaplaceno. Všichni ostatní, asi 55 lidí, od kameramanů, moderátorů až po produkci tam pracovali zadarmo. Byla to pro mě neskutečná zkušenost, protože u nás se každý, i když ještě nic neukázal, zajímá jen o to, kolik dostane zaplaceno!

 

A Vás nenapadlo, že byste tam zůstal?                                                                                            

Já bych tam klidně zůstal, ale mám obrovskou jazykovou bariéru. Nemluvím anglicky ani německy a mám tady rodinu, takže jsem tam nezůstal.

 

Neříkal jsem, že začnu běhat. Rozběhl jsem se!

 

Co se týče volného času, máte nějaké koníčky kromě běhání?

Běhám, protože mě to baví a vyčistím si u toho hlavu, ale strašně mě baví něco dělat rukama a vzhledem k tomu, že jsem chodil na výtvaru do lidové školy umění, tak jsem se přihlásil do kurzu keramiky u akademického sochaře Pavla Drdy a dělám keramiku, pokud to jde.

 

Kde berete tu chuť a sílu, věnovat se tomu?

Pro práci s keramikou naštěstí nepotřebuji chuť ani sílu, pro mě je to obrovský relax, když si sednu k hrnčířskému kruhu a třeba vytočím někomu hrníček, máme potom radost oba.

 

Na vašem Instagramu sdílíte hodně fotek z Valachiarunu, můžete mi říct, o co přesně se jedná?Jedná se úplně přesně o to, že využívám sociální sítě k tomu, abych propagoval to, co dělám. (smích). Ale, je to v podstatě projekt běžeckých závodů pro celou rodinu, který vznikl před  deseti lety. Minulý a předminulý rok náš tým organizoval mimo jiné i závody Agrofert Run. Objeli jsme šest měst v rámci republiky a běžeckou sezónu jsme ukončili tady u nás ve Vsetíně. Letos nás čeká jubilejní desátý ročník.

 

Hashtag: #tridaopetnezklamala

 

Pokud jde o vaše současné učitelské povolání,  jak vás napadlo dělat zrovna tohle?

Když jsem pracoval v televizi, tak jsem z Kostka školy dostal nabídku, kde právě otevírali nový obor Žurnalistika a média, a hledali někoho, kdo by k tomu měl co říct. První rok to byly jen dvě hodiny pro třeťáky. Ti pak přešli do čtvrťáku, ze dvou hodin byly čtyři, no a pak už to šlo. Přidaly se k tomu další hodiny, další předměty, v televizi jsem skončil a rozhodl jsem se, že na nějakou dobu zůstanu ve škole.

 

Minulý rok jste se stal třídním učitelem, je to velká zodpovědnost?

Záleží, jakým způsobem s tím člověk naloží? Najednou nemáte jen své děti, ale dostane navíc 36 patnácti letých puberťáků, které jste předtím v životě nikdy neviděli. Postupně s nimi sdílíte nejen jejich radosti a úspěchy, ale i starosti a smutky. Když si neví rady nebo jim třeba nepomůžou doma, tak přijdou a musíte jim pomoci vy. Snažím se je nasměrovat tam, kam mají namířeno. Nejen v tom dobrém slova smyslu, že někoho pochválím, ale když je potřeba a domluva nepomůže, rozdávám i třídní důtky. 

 

Kostka rádio? Jsem rád, že můžu být u toho!

 

Jak vás vůbec napadlo založit Kostka rádio?

Když jsme začínali, měli jen jeden mikrofon a diktafon, tak mě napadlo, že bychom to, o čem se učíme, mohli uvést do praxe. Po rozhovoru s panem ředitelem a dlouhých diskuzích jsme vybudovali studio, ve kterém teď sedíme. Také jsme koupili studentskou kameru, máme k dispozici i zrcadlovky a další vybavení. Natáčíme videa a reportáže, do studia si zveme zajímavé hosty a pořádáme akce jako například Diskotéku Kostka rádia na Maturitním plesu, Movember a Den kníráčů, Kostka rádio na grilu a další. Myslím si, že se studenti oboru Žurnalistika se opravdu nenudí, každý den máme čtyři hodiny živého vysílání, v týmu je 30 lidí a v současné době připravujeme speciální vysílání a program, ve kterém oslavíme II. Narozeniny Kostka rádia

Sdílet článek YCube: Libor Čada - muž mnoha tváří a zaměstnání!YCube: Libor Čada - muž mnoha tváří a zaměstnání!YCube: Libor Čada - muž mnoha tváří a zaměstnání!YCube: Libor Čada - muž mnoha tváří a zaměstnání!YCube: Libor Čada - muž mnoha tváří a zaměstnání!YCube: Libor Čada - muž mnoha tváří a zaměstnání!YCube: Libor Čada - muž mnoha tváří a zaměstnání!YCube: Libor Čada - muž mnoha tváří a zaměstnání!YCube: Libor Čada - muž mnoha tváří a zaměstnání!YCube: Libor Čada - muž mnoha tváří a zaměstnání!YCube: Libor Čada - muž mnoha tváří a zaměstnání!YCube: Libor Čada - muž mnoha tváří a zaměstnání!YCube: Libor Čada - muž mnoha tváří a zaměstnání!YCube: Libor Čada - muž mnoha tváří a zaměstnání!YCube: Libor Čada - muž mnoha tváří a zaměstnání!YCube: Libor Čada - muž mnoha tváří a zaměstnání!